Flamenková zpěvačka LA PERLA DE CÁDIZ, vlastním jménem ANTONIA GILABERT VARGAS, se narodila roku 1924 (1925?) ve Vejer de la Frontera (prov.Cádiz) a zemřela v Cádizu roku 1975. Její přezdívka odpovídá realitě - Perla de Cádiz byla skutečnou perlou, a nejen Cádizu. Její hlas byl jedním z nejflamenkovějších a nejkrásnějších ženských hlasů, co kdy flamenkový zpěv dal. Cikánka s mocným, brilantním a velmi sladkým hlasem, se znalostí veškerého tajemství compásu, plně ovládala cantes gaditanos neboli cantes Cádizu - bulerías, alegrías, cantiñas, tangos, tientos, soleares - a v bulerías byla navíc mimořádně excelentní. A jak píše také Caty León ve své knize "Flamenco en Cádiz": "Manolo Vargas a La Perla de Cádiz mohou být bez nadsázky považováni za největší mistry v Bulería de Cádiz." 
Dcera dvou velkých umělců, po nichž zdědila talent – otec kytarista Juan Gilabert a matka zpěvačka Rosa Vargas Fernández, přezdívána Rosa la Papera. Je více než pravděpodobné, že od matky se naučila i většinu krátkých bulerías, které často zpívala; a zároveň se učila také od svých příbuzných, tet a strýců, jelikož vyrůstala v domě obklopeném velkými mistry. Patřila do pěvecké dynastie, jejíž větve v současné době dosahují až k Juanito Villarovi. Rodiče cádizské zpěvačky se aktivně věnovali flamenku tím, že vystupovali na různých „setkáních“ (reuniones-něco jako dnešní festivaly, ale podstatně menšího rozsahu), fiestách či místních rezervovaných akcích. Rosa la Papera již měla v Cádizu svou vynikající pověst. V kraji, do kterého prý například nechtěla jezdit zpívat sevillská hvězda Niña de los Peines, jelikož říkala, že „tam už je jedna cikánka, se kterou se nemohu srovnávat“; zajisté měla na mysli Rosu la Papera, matku Perly.
A Perla, nejenže všechno umění po své matce zdělila a prezentovala ho po celou dobu své kariéry, ale přidala i něco navíc. Básníci, spisovatelé a kritici ji opěvovali, a stejného uznání se jí dostávalo od kolegů. Milována a obdivována všemi aficionados - pro svou osobní a pěveckou velikost, a se znalostí všeho cádizského, tj. umění svého kraje. Již od dětství měla blízký vztah také k rodinám zpěvaků Rancapino a Camarón de la Isla. La Perla de Cádiz byla jedním z největších vzorů Camaróna de la Isla. Vážil si jí jako žádnou jinou: „Pro mne byla něčím hodně velkým. Byla ta nejlepší.“ V samotném Camarónově pěveckém projevu se dá slyšet i její značný vliv. A samozřejmě na ni nezapomínal ani ve svých písních.
V roce 1960 debutovala v madridském tablao Zambra, spolu s velkými zpěváky jako např. Manolo Vargas, Pericón, Rafael Romero, Juan Varea..aj., a brzy dosáhla velké popularity. V roce 1962 jí byla udělena cena Premio de Bulerías na Concurso Nacional de Cantes de Jerez a následně byla angažována do sevillských tablaos Los Gallos a El Guajiro. O rok později se vrátila do Madridu, kam ji pozval Manolo Caracol na inauguraci jeho tablao Los Canasteros. V Los Canasteros ji doprovázeli kytaristé Melchor de Marchena a Paco Cepero, a účinkovala ještě s umělci zpěvákem Fernando Terremoto a jeho neteří, zpěvačkou María Vargas.
Působila nejen ve svém rodném kraji, ale i na různých festivalech po celém Španělsku. A také do Madridu se - coby významná představitelka cádizských cantes - při různých příležitostech vracela, i se svým manželem, také umělcem, Curro la Gamba. La Perla de Cádiz zemřela dost brzy, v pouhých padesáti letech, na následky rakoviny prsu. Video ukázky:
La Perla de Cádiz - Bulerías
La Perla de Cádiz - Alegrías
La Perla de Cádiz a Camarón de la Isla
Camarón de la Isla věnoval Perle a její matce například tyto krásné cantiñas:
0 komentářů:
Okomentovat