GASPAR DE PERRATE

Je mi upřímně líto, že jsem u Los Perrate nepředstavila také tohoto člena – zpěváka Gaspara de Perrate. Nezapomněla jsem na něj, jen jsem se o něm dozvěděla až v této době. GASPAR DE PERRATE, celým jménem GASPAR FERNÁNDEZ SOTO. Jeho jméno sice veřejnosti není moc známé, zato u svých kolegů a odborné kritiky je jeho umění dostatečně uznáváno a ceněno. Jednoduše se nezapře, že je syn jednoho z největších zpěváků v historii flamenka, Perrate de Utrera. A je starší bratr Tomase de Perrate. Gaspar de Perrate je také váženým dokumentaristou a propagátorem flamenkového umění. Profesionálnímu zpěvu se věnuje sice jen příležitostně, ale určitě stojí za pozornost. Následující video ukázku jsem nevybrala náhodně. Jsou na ní tangos s textem věnovaným své rodině, a zároveň jde o adaptaci populárních tangos, na jejichž jinou adaptaci u nás tančily studentky při studentských vystoupeních.

(na fotkách María La Perrata, Gaspar de Perrate, El Lebrijano)

Gaspar de Perrate - Tangos - kytara Pitín de Utrera

Perrate mío adonde estás
Perrate mío adonde estás
que no me hagas más sufrir
que no me hagas más llorar
Perrate mío donde estás

Desde que se fue mi pare
el huerto no se ha regao
la hierbabuena no crece, ay
y el perejil se ha secao

Perrate mío adonde estás
Perrate mío adonde estás
Como cantabas tú por siguiriya
como cantabas por soleá

El que quiere más de mi prima
el que quiere más de mi
si hasta el aguita que bebo
te la tengo que pei

Ay, Perrate mío adonde estás
Perrate mío adonde estás
que no me hagas más sufrir
que no me hagas más llorar

Mi hermano Tomas me canta
que me viene a recordar
ya mi pare de mi arma
cantando por soleá

En tu casa te llamaban
primita la tonta boba
porque arrastraba la puerta
con el palo de la escoba

Perrate mío adonde estás
Perrate mío adonde estás
que no me hagas más sufrir
que no me hagas más llorar
Perrate mío donde estás

Pobre de la chacha mía prima
Pobre de la chacha mía
que cuando estaba lavando, ay
la baba se le caía

Ay Lebrijano adonde estás
Ay Lebrijano adonde estás
pa que me cantes por siguiriyas
pa que me cantes por soleá

Ay Lebrijano adonde estás
Ay Lebrijano adonde estás
pa que me cantes por siguiriyas
pa que me cantes por soleá

PS: Video publicado con autorización de la familia de los Perrate/Video ukázka zveřejněna se souhlasem rodiny Los Perrate

Další zajímavé video ukázky, fotky a hudební ukázky Gaspara de Perrate a dalších rodinných příslušníků najdete ZDE.

Alboreá

ALBOREÁ - zpěv, který byl součástí výhradně cikánských svateb s jejich tradičními rituály; styl veselého a svátečního charakteru, s compásem „rychlejší“ Soleá nebo Soleá por Bulerías (ačkoliv se od těchto stylů samozřejmě značně odlišuje). Nejčastějším námětem textů je panenství nevěsty. Název Alboreá je odvozen od slova „alba“ - úsvit, neboť se obvykle zpívala brzy ráno za svítání, při prvních ranních paprscích, kdy ještě svatební hostina pokračovala, a tímto zpěvem se vyjadřovala radost z ujištění, že proměna nevěsty z panny v ženu proběhla až o svatební noci.

Jedinečnými interprety tohoto cante jsou například Los Agujetas...

V ukázce: Antonio Agujetas - Soñaba María

nebo Los Perrate...

Na videu zleva:

El Lebrijano, María la Perrata, Pedro Peña a Perrate de Utrera

Další ukázky:

Bernarda de Utrera - Alboreá



José Menese - Alboreá

CHANO LOBATO

V noci na dnešek zemřel v Seville ve věku 82 let zpěvák CHANO LOBATO- jeden z posledních největších mistrů cádizských cantes...Chano Lobato byl nejen velkou osobností flamenkového zpěvu, ale mezi svými kolegy byl velice oblíbený a vážený i jako člověk.

„Dnes ráno mne zastihla velmi smutná zpráva. Prostřednictvím mailu od mého známého cádizského novináře. Stačilo si přečíst jen slova v předmětu: „Muy mala noticia“ (přel. velmi špatná zpráva), abych pochopila, že někdo velký v onom malém flamenkovém světě odešel. A že to bude někdo velký ze zpěvu, mi bylo více než jasné. Než jsem otevřela mail, v myšlenkách mi blesklo jedno jméno: Chano Lobato. Protože je, vlastně byl, také rodák z Cádizu, a protože jsem věděla, že se umělcův zdravotní stav zhoršuje vzhledem k vysokému věku. Ano, k mé velké lítosti zesnul Chano Lobato. Neváhala jsem a na jeho počest jsem na blog rychle vložila alespoň pár fotek...Jak jinak než „ukradených“ z cizích zdrojů. Naštěstí moji kamarádi či známí - autoři fotek - ze španělských flamenkových webů mají pro mne pochopení. Říkala jsem si „Co napsat na rozloučenou Chanovi...Co já mohu napsat v této chvíli o Chanovi než pouhá slova, jako že patřil k mým nejoblíbenějším umělcům a že byl velkým pěveckým mistrem?“ Ačkoliv je to pravda, chce se mi napsat přeci jen něco více.

Chano Lobato byl ve flamenku osobností, která si vždy zasluhovala mimořádné pozornosti. Tak jako je tomu i dnes. Zpráva o jeho úmrtí se rozšířila velice rychle a během dopoledne už bylo možné najít na internetu mnoho článků. Nepřekvapilo mne, že většina z nich byla napsána hodně od srdce, než jen jako oficiální informace. Docela jsem některým autorům záviděla styl, jakým mu vyjadřují poctu, jak si ho upřímně vážili, ctili, respektovali a milovali.

Jaký je to rozdíl, když je umělec opěvován jen pro reklamu, aby se na jeho vystoupení dostavilo hodně diváků, a když se píše o mistrech, jakým byl například právě Chano Lobato.

Chano Lobato byl mezi svými kolegy, a vůbec v celém flamenkové světě, velice oblíbený i jako člověk. Byl velkou postavou jak z té umělecké stránky, tak z lidské. Dobrosrdečný, laskavý, s velkým smyslem pro humor...Jenže ostatním se to píše, když slyšeli a viděli mistra při živých vystoupeních, měli možnost poznat ho osobně, mluvit s ním... a tak honem přemýšlím, čím osobním bych mohla přispět já.

Nejdříve si vzpomínám na cante „De Francia a Francisca“, která jsou prvními Alegrías, jež jsem slyšela v jeho podání a díky kterým jsem si tento styl a cádizského zpěváka zamilovala. V duchu si promítám, co všechno mám vlastně od něj ve své sbírce. Alba jako Aromo, Azúcar Cande, La Nuez Moscá, Que 20 años no es nada, nebo živý záznam z koncertu z divadla Romea...a spoustu dalších nahrávek z různých antologií.

Zdaleka ne celou jeho diskografii, asi jen kolem devadesáti písní, dle kterých však mohu potvrdit, že mistrův repertoár byl skutečně velice široký. Nejvíce jsem mezi nimi našla styly Alegrías a Bulerías, v nichž obzvláštˇ exceloval, ale s bravurou ovládal všechny... Fandangos, Seguiriya, Petenera, Martinete, Soleá, Malagueña, Cartagenera... Došla jsem k číslu 25 a dále už nemělo ani smysl počítat. Mimořádně populárními se staly jeho Tanguillos i Tangos, nebo cantes de ida y vuelta, jako Guajiras, Colombianas, Vidalita, Rumbas, Milongas, či další z Cantiñas jako Romeras, Mirabrás...Z alba se záznamem živého koncertu je slyšet, jak mezi jednotlivými písněmi neustále bavil svými historkami publikum.

„S Chanem Lobato odešel i kousek Cádizu...“, jak jsem se mohla dočíst. Z flamenkového hlediska jsou to výstižná slova. Chano Lobato, mistr a velký znalec nejen cádizských cantes. Jeden z posledních, kteří ještě mohli osobně předávat tolik zkušeností o zpěvu v Cádizu a přístavních městech v okolí...Umělec bez jakýchkoliv flamenkových předků v rodině, a který se zpěvu naučil v ulicích čtvrti Santa María. Dá se také říct, že odchodem tohoto umělce zároveň skončila ve flamenku i jedna epocha..."

Tanguillos - Chano Lobato a Manuel Morao


Bulerías de Cádiz - Chano Lobato a Pascual de Lorca

Saetas

Flamenco svými cantes nezapomíná ani na sváteční dny tohoto období, které ve Španělsku nazývají Semana Santa (Svatý týden). Semana Santa začíná nedělí „Domingo de Ramos“ (Květná neděle) a končí Velikonoční nedělí „Domingo de Resurrección“ (Neděle Zmrtvýchvstání).

Flamenková cantes, která jsou čistě náboženskými zpěvy a uslyšíte je hlavně během Svatého týdne, se nazývají SAETAS. Tématem jejich textů je Ježíš Kristus a Panna Marie.


Saetas bývají interpretovány v compásu především por tonás, martinetes či seguiriyas. Při dlouhém procesí, v němž lidé nesou portréty a sochy Ježíše Krista a Panny Marie, se saetas zpívají nejen v ulicích, ale také zaznívají z oken a balkónů.

Samotné slovo saeta je synonymem slova flecha= šíp. Cantes saetas tak symbolizují šípy, způsobující rány na lidské duši; bolest, utrpení a smrt Ježíše Krista. Saetas se samozřejmě najdou také v diskografii velikánů flamenkového zpěvu. Například Antonio Mairena jim věnoval celé album pod názvem El mundo de la saeta en Antonio Mairena.

Video ukázky:

Jesús Méndez



Ángel Vargas