
V raném mládí chtěl být torerem, ale nakonec se stal zpěvákem. Ačkoliv se o něm píše jen málo, oproti jiným umělcům, flamenku již zasvěcení lidé znají jeho jméno velice dobře a těm budoucím příznivcům by taktéž nemělo uniknout.

Jeho pěvecké začátky byly spojeny jak jinak než s rodným městem. V roce 1952 získal cenu za cante por Alegrías na místním pěveckém konkurzu, a následující rok obdržel další cenu na jedné z andaluských soutěží.

(na fotce zleva Manolo Vargas, Niña de los Peines, Pericón de Cádiz)
Po svém návratu se začlenil do madridského tablao Zambra, ve kterém působil mnoho let po boku umělců jakými byli zpěváci např. Juan Varea či Pericón de Cádiz, a další velcí mistři. Jako člen madridského tablao se zúčastnil turné po celém světě, především se zpěvákem Pericónem de Cádiz.

Relativně brzy se však musel stáhnout ze scén kvůli zdravotním problémům. Jeho poslední veřejná vystoupení se konala v madridském tablao Villa Rosa.

V roce 1973 během kulturního týdne Alcances v Cádizu mu byla vyjádřena další pocta.
Zvukové ukázky:
Bulerías
Malagueña de El Mellizo
Siguiriyas
Žádné komentáře:
Okomentovat