Španělský flamenkový zpěvák BENITO RODRÍGUEZ REY, přezdívaný BENI DE CÁDIZ, se narodil roku 1929 v Cádizu v měšťanské rodině s italskými předky a coby vnuk zpěváka také s hudebními kořeny. Již v pěti letech projevoval úžasný vrozený talent pro zpěv a v deseti ovládal s bravurou hlavní flamenkové styly.
Mládí často trávil v přítomnosti nejvýznamnějších zpěváků a nasával flamenkové a cikánské rytmy své doby, jež zanechaly hluboké stopy v jeho interpretačním projevu a v celé jeho osobnosti.
Svou uměleckou kariéru začal ve čtrnácti letech jako tanečník ve skupině tanečnice Loly Flores a zpěváka Manolo Caracola. Zatímco jeho obdivovaný mistr zpěvu Manolo Caracol vystupoval na jevišti, Beni si prozpěvoval v zákulisí. A to až do dne, kdy Caracol uchopil tehdy již dvacetiletého Beniho za ruku a řekl mu: "Už tě nenechám déle čekat, zítra vystoupíš na scénu a budeš oficiálně debutovat jako zpěvák."
V roce 1955 sestavil spolu se zpěvačkou Lolou Campos vlastní skupinu a sdílel stejná jeviště španělských divadel jako slavná umělecká dvojice Lola Flores a Manolo Caracol. V letech 1956 až 1957 účinkoval ve věhlasných flamenkových tablaos. V roce 1958 se začlenil jako první zpěvák do skupiny tanečnice Pilar López, v níž působil do roku 1959.Na konci roku 1959 však postihla zpěváka vážná nemoc, jež ho na delší dobu upoutala na lůžko.
Jeho kolegové mu v čele se zpěvačkou Niñou de los Peines vyjádřili dojemnou poctu vystoupením v cádizském Teatro Falla. V programu vystupovali například Pepe Pinto, La Paquera de Jerez, La Perla de Cádiz, Terremoto, El Güito, Antonio Mairena a další.
Na scéně se znovu objevil v roce 1961, a to v madridském tablao El Duende, kde ihned sklidil velký úspěch. Následně se začlenil do skupiny Juanity Reina, významné zpěvačky kupletů.V letech 1962 až 1967 absolvoval s různými skupinami turné po Evropě, Asii a také po americkém kontinentu. Zpíval před mnohými světovými osobnostmi tehdejší doby, jakými byli například Kenedy, De Gaulle, Adenauer, Hemingway, Fleming, Picasso, Dalí, Orson Welles a Frank Sinatra.
Beni de Cádiz, již považován za jednoho z největších mistrů flamenkového zpěvu, se v letech 1968 až 1970 zúčastnil velkých flamenkových festivalů a i nadále účinkoval v různých španělských tablaos.
Byl jedním z hlavních protagonistů vystoupení nazvaného "La Guapa de Cádiz", jehož autorkou byla Lola Flores. V roce 1971 se představil na VI. ročníku Concurso Nacional de Arte Flamenco v Córdobě, na němž mu byly uděleny ceny nejen v kategoriích Seguiriya, Soleá a Alegrías, ale také čestná cena za jeho pěveckou univerzálnost.
V sedmdesátých letech se nacházel na vrcholu své kariéry, a tak není divu, že mu Cátedra de Flamencología y Estudios Folclóricos v Jerez de la Frontera udělila v roce 1976 Premio Nacional de Cante - nejvyšší ocenění, kterého mohl zpěvák v tomto žánru dosáhnout.Beni de Cádiz představoval výtečného interpreta, který vynikal ovládáním compásu a citem pro rytmus stejně tak jako svým mimořádným krásným a mocným hlasem.
Byl všestranným zpěvákem, který se na jevišti cítil jako doma. Se svým neutuchajícím talentem a pěveckou genialitou uměl vždy nadchnout i nejnáročnější publikum. Důkazem tomu jsou uznání také od velkých osobností malířství, kinematografie a sochařství. Například Picasso mu sdělil: "Beni, jestli se budeš věnovat malování, tak já bych nebyl ani kreslířem." Ne nadarmo se o něm v uměleckých kruzích hovořilo jako o Umělci umělců.
Charismatický Beni byl ztělesněním šarmu, elegance, umění a inspirace ve svém nejčistším a nejušlechtilejším stavu. Po osobní stránce u něj převládala laskavost, velkorysost, hluboká lidskost a komunikační schopnost, kterými dokázal fascinovat všechny své blízké a přátele.
Z prvního partnerského vztahu s tanečnicí Carmen Rey měl dvě děti, dceru Carmen, která se provdala za torera Juana Vazqueze, ze sevilské ságy toreros (Manolo Vazquez, Pepe Luis Vazquez…), a prvního syna Antonia.
O několik let později, v roce 1952, poznal Maríu de los Ángeles Jiménez, která se stala jeho první ženou a velkou životní láskou. Z tohoto manželství se narodil jeho druhý syn, José Luis. S Marií dosáhl Beni štěstí a rodinné harmonie, kterou tolik potřeboval.
Jako nerozlučný a šťastný pár procestovali půlku světa a zrealizovali mnoho svých podnikatelských plánů. María však brzy zemřela na následky vážné nemoci, v necelých čtyřiceti letech. Její smrt Beniho silně zasáhla a hluboká bolest ho provázela po celý život.
Po nějaké době navázal bližší vztah se švagrovou svého bratra Amóse Perlou, s níž se oženil několik dní před svou smrtí. Beniho život byl krátký, za to však velmi intenzivní a vášnivý. Prožil i několik milostných románků se slavnými herečkami oné epochy, jakými byly například Ava Gardner, Grace Kelly a Sofie Loren.
Beni de Cádiz zemřel ve svém sevilském domě dne 22. prosince 1992.
Muestras de sus cantes aquí/Ukázky zde:
Beni de Cádiz
Video Beni de Cádiz
Ps: Fotos del archivo familiar exclusivamente para este blog/Foto z rodinného archívu exkluzivně pro tento blog
Diskografie:
Žádné komentáře:
Okomentovat