Cikánský zpěvák a tanečník MIGUEL EL FUNI, celým jménem MIGUEL PEŇA VARGAS, se narodil v sevillském městě Lebrija 5. února roku 1939. Pochází z rozsáhlé legendární dynastie Los Pinini, která darovala flamenku řadu vynikajících umělců jako Fernanda a Bernarda de Utrera, Inés Bacán, Pedro Bacán, Pepa de Benito...aj.
Se zpěvem začal v rodinném kruhu, a tak není divu, že pěvecké nadání zdědil po předcích a že se učil především od svých nejbližších. Až do svých dvaceti sedmi let se však zpěvu nevěnoval profesionálně.
Ačkoliv mistrovsky ovládá všechny styly, sám se nejlépe cítí a nejvíce se ztotožňuje s cantes por soleares, seguiriyas, bulerías, martinetes, tangos a cantiñas. Je také považován za jednoho z největších zpěváků cantes festeros. Obdržel mnoho cen, např. v roce 1960 Bulerías de Jerez.
Miguel el Funi zpívá a tancuje bulerías nejen v rozpoznatelném pojetí výrazu své rodiny, ale především s velmi osobně vyhraněným, charakteristickým aire.
Nejen v cantes festeros, ale i v ostatních stylech má jeho interpretace zvláštní dotyk, zabarvení a nádech, jakoby rozvíjel styl překračováním jeho zavedených pravidel a byl vždy o krok napřed, aniž by však přitom ustoupil v čistotě zpěvu. Pěvecký projev Funiho je v mnoha aspektech velice autentický, jedinečný a nezaměnitelný.
Pozornost budí zpěvák nejen pro svou bílou šálu, bez které ho na jevišti asi nikdy neuvidíte, ale hlavně pro svůj temperament, se kterým se mu vždy daří publikum zvednout ze sedadel.
Je pravděpodobně největším puristou z lebrijejských zpěváků. Nejvěrněji se hlásí k nejčistší tradici cikánského flamenkového zpěvu a proto je velmi oblíbený u příznivců, kterým se ve flamenku říká buenos aficionados.
Nahrál velkolepá alba, na nichž interpretuje jak své vlastní texty, tak i ty starší a lidové. Také vystupoval v televizní sérii Rito y Geografía del Cante. Miguela El Funiho doprovázelo mnoho velkých kytaristů, jako například jeho bratranci Pedro Peña a Pedro Bacán, Paco Cepero, El Rubio, Parrilla de Jerez...aj.
V současné době jde již o zkušeného veterána, který procestoval půlku světa, aby šířil umění charakteristické pro své rodné město, svou rodinu a cikánský tradiční zpěv. Je jedním z posledních umělců zlaté epochy flamenka a patřil k těm, které si Manolo Caracol povolal do svého tablao Los Canasteros...
Žije stále ve svém rodném městě.
Se zpěvem začal v rodinném kruhu, a tak není divu, že pěvecké nadání zdědil po předcích a že se učil především od svých nejbližších. Až do svých dvaceti sedmi let se však zpěvu nevěnoval profesionálně.
Ačkoliv mistrovsky ovládá všechny styly, sám se nejlépe cítí a nejvíce se ztotožňuje s cantes por soleares, seguiriyas, bulerías, martinetes, tangos a cantiñas. Je také považován za jednoho z největších zpěváků cantes festeros. Obdržel mnoho cen, např. v roce 1960 Bulerías de Jerez.Miguel el Funi zpívá a tancuje bulerías nejen v rozpoznatelném pojetí výrazu své rodiny, ale především s velmi osobně vyhraněným, charakteristickým aire.
Nejen v cantes festeros, ale i v ostatních stylech má jeho interpretace zvláštní dotyk, zabarvení a nádech, jakoby rozvíjel styl překračováním jeho zavedených pravidel a byl vždy o krok napřed, aniž by však přitom ustoupil v čistotě zpěvu. Pěvecký projev Funiho je v mnoha aspektech velice autentický, jedinečný a nezaměnitelný.
Pozornost budí zpěvák nejen pro svou bílou šálu, bez které ho na jevišti asi nikdy neuvidíte, ale hlavně pro svůj temperament, se kterým se mu vždy daří publikum zvednout ze sedadel.
Je pravděpodobně největším puristou z lebrijejských zpěváků. Nejvěrněji se hlásí k nejčistší tradici cikánského flamenkového zpěvu a proto je velmi oblíbený u příznivců, kterým se ve flamenku říká buenos aficionados.
Nahrál velkolepá alba, na nichž interpretuje jak své vlastní texty, tak i ty starší a lidové. Také vystupoval v televizní sérii Rito y Geografía del Cante. Miguela El Funiho doprovázelo mnoho velkých kytaristů, jako například jeho bratranci Pedro Peña a Pedro Bacán, Paco Cepero, El Rubio, Parrilla de Jerez...aj.V současné době jde již o zkušeného veterána, který procestoval půlku světa, aby šířil umění charakteristické pro své rodné město, svou rodinu a cikánský tradiční zpěv. Je jedním z posledních umělců zlaté epochy flamenka a patřil k těm, které si Manolo Caracol povolal do svého tablao Los Canasteros...
Žije stále ve svém rodném městě.
Diskografie:
Las muestras y otras fotos aquí/Ukázky a další foto zde:
Cuándo
Arte y Pureza
PS: 10.7.2012 - Fotos de archivo familiar publicadas con la autorización de la familia/Fotografie z rodinného archívu publikovány se souhlasem rodiny
3 komentáře:
Dijiste que ibas a cerrar el blog, pero veo que sigue en línea. Te pido que atribuyas la autoría de las fotos que empleas.
Gracias, Estela
Estimada Estela Zatania, yo no tengo problemas con publicación de tu nombre, por supuesto. Ya pedí muchas autorizaciones,como por ejemplo del importante fotografo Paco Sánchez. Solo después de que me dijiste que Miguel el Funi nunca ha sido cantaor, me sorprende que ahora te importa tanto tener tu nombre en su biografía en checo, hecha para nuestro pequeño país.
Ya he borrado sus fotos.
Okomentovat