Jednou z velkých postav flamenkového zpěvu byl bez jakýchkoliv pochyb JUAN AGUSTÍN FERNÁNDEZ VARGAS, známý jako JUAN TALEGA. Narodil se 12. prosince 1891 v sevillském městečku Dos Hermanas. Juan Talega zdědil po svém otci přezdívku, stejné povolání – obchodník s dobytkem – a také velkou přízeň ke zpěvu. Oženil se s Castou Fernández, dcerou jeho tety Carmen la del Gordo. Měli spolu čtyři děti, z nichž jen José El Verde dosáhl pověsti vynikajícího zpěváka.
Po dobu svého života zpíval na nespočetném množství večírků a soukromých fiest v rodném kraji, do něhož zasahovaly Triana, Alcalá, Utrera, Lebrija a Morón, a samozřejmě ve svém rodném městě, přičemž nejraději měl ty, jichž se zúčastňoval i velký kytarista Diego del Gastor.
Kromě za soleares pocházející z vlastní rodiny, je flamenkový svět vděčen Juanu Talegovi za zachování a šíření některých písní Tomáse El Nitri, los Caganchos, los Pelaos, La Andondy, Paka La Luz, El Loco Mateo, Manuela Torre a Enrika el Mellizo.
Díky Talegovi mohl mistr Mairena znovu oživit různé cantes, které se prakticky ocitly již na pokraji zániku, nalézt ztracené tóny či odstíny a obnovit je.
Poté, co ho Antonio Mairena v roce 1958 přesvědčil, začal Juan Talega vystupovat na festivalech, a to mu bylo již 67 let. O rok později se představil na Concurso Nacional v Córdobě, kde vyhrál první ceny za siguiriyas, soleares a tonás. Překonal své nesnáze, když se nechal doprovázet také kytarou. Na většině fiest, kde vystupoval, se totiž tento nástroj moc nepoužíval. Často se zpívalo tzv. a palo seco. Mairena ho také dovedl do nahrávacích studií.
V roce 1962 byl Talega členem poroty, která udělila druhý Zlatý klíč za zpěv Antoniu Mairenovi a také se stal nejvěrnějším propagátorem mairenistických teorií.
V roce 1967 příznivci z Morónu uspořádali na jeho počest slavnost, na které se sešlo mnoho významných postav z oblasti kultury a umění. Stejná pocta mu byla vyjádřena i v roce 1970 v hlavním španělském městě, jíž se však nemohl kvůli vážné nemoci osobně zúčastnit.
Juan Agustín Fernández Vargas, neboli Juan Talega, zemřel ve svém rodném městečku 31. července 1971. V roce 1977 byla založena na jeho památku Peña Flamenca Juan Talega. Dále byla například na jeho počest v roce 1980 umístěna plaketa na dům, ve kterém žil, a od téhož roku se začal v této lokalitě pořádat festival, jenž nesl jeho jméno.
Po dobu svého života zpíval na nespočetném množství večírků a soukromých fiest v rodném kraji, do něhož zasahovaly Triana, Alcalá, Utrera, Lebrija a Morón, a samozřejmě ve svém rodném městě, přičemž nejraději měl ty, jichž se zúčastňoval i velký kytarista Diego del Gastor.Kromě za soleares pocházející z vlastní rodiny, je flamenkový svět vděčen Juanu Talegovi za zachování a šíření některých písní Tomáse El Nitri, los Caganchos, los Pelaos, La Andondy, Paka La Luz, El Loco Mateo, Manuela Torre a Enrika el Mellizo.
Díky Talegovi mohl mistr Mairena znovu oživit různé cantes, které se prakticky ocitly již na pokraji zániku, nalézt ztracené tóny či odstíny a obnovit je.
Poté, co ho Antonio Mairena v roce 1958 přesvědčil, začal Juan Talega vystupovat na festivalech, a to mu bylo již 67 let. O rok později se představil na Concurso Nacional v Córdobě, kde vyhrál první ceny za siguiriyas, soleares a tonás. Překonal své nesnáze, když se nechal doprovázet také kytarou. Na většině fiest, kde vystupoval, se totiž tento nástroj moc nepoužíval. Často se zpívalo tzv. a palo seco. Mairena ho také dovedl do nahrávacích studií.
V roce 1962 byl Talega členem poroty, která udělila druhý Zlatý klíč za zpěv Antoniu Mairenovi a také se stal nejvěrnějším propagátorem mairenistických teorií.V roce 1967 příznivci z Morónu uspořádali na jeho počest slavnost, na které se sešlo mnoho významných postav z oblasti kultury a umění. Stejná pocta mu byla vyjádřena i v roce 1970 v hlavním španělském městě, jíž se však nemohl kvůli vážné nemoci osobně zúčastnit.
Juan Agustín Fernández Vargas, neboli Juan Talega, zemřel ve svém rodném městečku 31. července 1971. V roce 1977 byla založena na jeho památku Peña Flamenca Juan Talega. Dále byla například na jeho počest v roce 1980 umístěna plaketa na dům, ve kterém žil, a od téhož roku se začal v této lokalitě pořádat festival, jenž nesl jeho jméno.
Muestras/Ukázky:
Juan Talega – Seguiriyas del Loco Mateo
Juan Talega – Soleá de Alcalá
Juan Talega - Soleares
Žádné komentáře:
Okomentovat