Flamenkový necikánský zpěvák JUAN PÉREZ SÁNCHEZ, známější v uměleckém světě pod přezdívkou CANALEJAS DE PUERTO REAL, se narodil v cádizském Puerto Real roku 1905 a zemřel v Jaénu roku 1966.
Je jednou z charakteristických osobností etapy flamenka zvané Ópera flamenca. Měl předky v cikánské jerezské rodině los Paquirri, a tudíž dobré základy pro následné excelování v cantes festeros. Silnou stránkou tohoto zpěváka byly výrazná osobitá interpretace a kreativita v jeho jinak velmi širokém repertoáru flamenkových stylů.
V posledních letech svého života se představil i na některých soutěžích, na nichž mimo jiné vyhrál např. cenu Lámpara Minera v roce 1963 či získal první cenu za Cantes de Levante na Concurso Nacional de Córdoba v roce 1964. Za zmínku stojí také druhá cena pro profesionály, již získal ve zpěvu Cartageneras v soutěži pořádané ve městě Cartagena roku 1965, přičemž zvítězil jiný velký zpěvák oné epochy, Bernardo el de Los Lobitos.
Pocházel ze sedmi sourozenců, z nichž on coby Canalejas a jeden z bratrů coby Moret dostali přezdívky po populárních politicích té doby. S Moretem si v dětství také nejvíce rozuměl a často se spolu potulovali po přístavech a nebo hledali příležitosti na fiestách, aby si mohli vydělat nějaké peníze. Flamenkovým životem v tehdejší době bývaly přátelské večírky, svatby, křtiny nebo občasné účinkování v lokálech,tzv. Cafés cantantes, nacházejících se v Puerto Real a okolních městech jako např. San Fernando, Jerez, nebo samotný Cádiz.
Canalejas de Puerto Real býval velkým obdivovatelem zpěváka Manuela Torreho, stejně jako dalšího velkého jerezského mistra přezdívaného El Niño Gloria, či jeho blízkého přítele Josého Cepero, a samozřejmě také zpěvačky známé jako Niña de los Peines, jejíž písně ho nesmírně fascinovaly. Po celou uměleckou kariéru ho doprovázeli velcí kytaristé, avšak nejoblíbenějším se mu stal Martínez.
Od roku 1932 nabývala jeho pověst velkého zpěváka na značné popularitě. Barcelona se stala prvním místem, kde vešel ve známost pro širší veřejnost a poté se prezentoval již po celém Španělsku. Debutoval např. v madridském Salón Olimpia s umělci Peña hijo a Angelillo. A do hlavního města se vrátil v roce 1934 spolu s Josém Cepero, se kterým účinkoval v Circo Price. Na této věhlasné a slavné scéně vystupoval pak ještě mnohokrát, a to s nejvýznamnějšími postavami zpěvu oné epochy, z nichž se však největší přízně publika těšil zejména právě on. Jeho pěvecký styl se líbil nejvíce, a tak si ho publikum vyžadovalo i na závěr představení.
Cestoval nejen po celém Španělsku, ale také po jiných zahraničních zemích. Často účinkoval především v Maroku, ještě před vyhlášením nezávislosti tohoto státu.
Rodák z cádizského Puerto Real se po nějaké době usadil natrvalo v Jaénu. Tam poznal svou životní partnerku a budoucí matku svých třech dětí. V Jaénu si založil i vlastní taxislužbu, kterou provozoval až do konce života.
Muestras/Ukázky:
Canalejas de Puerto Real - Alegrías
Canalejas de Puerto Real - Soleares
Canalejas de Puerto Real - Bulerías
Canalejas de Puerto Real - Fandangos
Canalejas de Puerto Real - Malagueña
Je jednou z charakteristických osobností etapy flamenka zvané Ópera flamenca. Měl předky v cikánské jerezské rodině los Paquirri, a tudíž dobré základy pro následné excelování v cantes festeros. Silnou stránkou tohoto zpěváka byly výrazná osobitá interpretace a kreativita v jeho jinak velmi širokém repertoáru flamenkových stylů.
V posledních letech svého života se představil i na některých soutěžích, na nichž mimo jiné vyhrál např. cenu Lámpara Minera v roce 1963 či získal první cenu za Cantes de Levante na Concurso Nacional de Córdoba v roce 1964. Za zmínku stojí také druhá cena pro profesionály, již získal ve zpěvu Cartageneras v soutěži pořádané ve městě Cartagena roku 1965, přičemž zvítězil jiný velký zpěvák oné epochy, Bernardo el de Los Lobitos.
Pocházel ze sedmi sourozenců, z nichž on coby Canalejas a jeden z bratrů coby Moret dostali přezdívky po populárních politicích té doby. S Moretem si v dětství také nejvíce rozuměl a často se spolu potulovali po přístavech a nebo hledali příležitosti na fiestách, aby si mohli vydělat nějaké peníze. Flamenkovým životem v tehdejší době bývaly přátelské večírky, svatby, křtiny nebo občasné účinkování v lokálech,tzv. Cafés cantantes, nacházejících se v Puerto Real a okolních městech jako např. San Fernando, Jerez, nebo samotný Cádiz.
Canalejas de Puerto Real býval velkým obdivovatelem zpěváka Manuela Torreho, stejně jako dalšího velkého jerezského mistra přezdívaného El Niño Gloria, či jeho blízkého přítele Josého Cepero, a samozřejmě také zpěvačky známé jako Niña de los Peines, jejíž písně ho nesmírně fascinovaly. Po celou uměleckou kariéru ho doprovázeli velcí kytaristé, avšak nejoblíbenějším se mu stal Martínez.
Od roku 1932 nabývala jeho pověst velkého zpěváka na značné popularitě. Barcelona se stala prvním místem, kde vešel ve známost pro širší veřejnost a poté se prezentoval již po celém Španělsku. Debutoval např. v madridském Salón Olimpia s umělci Peña hijo a Angelillo. A do hlavního města se vrátil v roce 1934 spolu s Josém Cepero, se kterým účinkoval v Circo Price. Na této věhlasné a slavné scéně vystupoval pak ještě mnohokrát, a to s nejvýznamnějšími postavami zpěvu oné epochy, z nichž se však největší přízně publika těšil zejména právě on. Jeho pěvecký styl se líbil nejvíce, a tak si ho publikum vyžadovalo i na závěr představení.
Cestoval nejen po celém Španělsku, ale také po jiných zahraničních zemích. Často účinkoval především v Maroku, ještě před vyhlášením nezávislosti tohoto státu.Rodák z cádizského Puerto Real se po nějaké době usadil natrvalo v Jaénu. Tam poznal svou životní partnerku a budoucí matku svých třech dětí. V Jaénu si založil i vlastní taxislužbu, kterou provozoval až do konce života.
Muestras/Ukázky:
Canalejas de Puerto Real - Alegrías
Canalejas de Puerto Real - Soleares
Canalejas de Puerto Real - Bulerías
Canalejas de Puerto Real - Fandangos
Canalejas de Puerto Real - Malagueña
Žádné komentáře:
Okomentovat