úterý 7. července 2009
sobota 4. července 2009
Bambino
Cikánský zpěvák BAMBINO, celým jménem MIGUEL VARGAS JIMÉNEZ, byl spíše cantante než cantaor, ale i historie flamenka o něm píše jako o velkém zpěvákovi. Ve flamenkovém světě byl totiž nesmírně populární umělec. Výjimečný interpret stylů jako bulerías a rumbas, byl označován také za Rey de la Rumba (Král flamenkových rumbas). Narodil se v Utreře 12. února 1940 a zemřel taktéž v Utreře, roku 1999.
Ačkoliv více cantante, svým pěveckým projevem začal od šedesátých let dvacátého století ovlivňovat nastupující generaci utrerských flamenkových zpěváků. Jeho písně se řadí spíše do kategorie canciones flamencas než ke cantes.
Jeden z jeho největších hitů je například rumba Bambino, piccolino, podle níž dostal i přezdívku.
pátek 3. července 2009
Termíny
Možná bych mohla objasnit, proč některé termíny nepřekládám. Protože v souvislosti s flamenkem je často lepší tak nečinit. V článcích, kritikách, recenzích, biografiích...aj. jsem se setkala se slovy jako cantes, estilos, palos, canción flamenca, canción aflamencada, cantaor, coplas, cuplé, toques, flamenquito, aire...
Například přeložit slovo cantes jako flamenkové písně může být zavádějící, jelikož překlad canción flamenca by byl stejný. Nebo překlad slova aflamencada jako poflamenkovaná, to se mi moc nelíbí, a zřejmě by ho někdo přeložil také jako flamenková píseň. Stejně tak coplas (nebo cuplé), které flamenkoví zpěváci velice často interpretují. Uvnitř flamenka však bývají tyto věci rozlišovány. A samozřejmě ne všichni se ve flamenku shodují a každý ve španělštině používá to své. Někdo označí stejnou píseň jako canción flamenca, a jiný zase canción aflamencada, a jiný copla flamenca.
Ačkoliv člověk mnohdy nezná dotyčného autora, dá se někdy rozpoznat i generace, do které patří. Ti starší, a zřejmě ti, co toho ví o flamenku také nejvíce, používají u zpěvu nebo kytary termíny cantes a toques, tam kde jiní používají estilos nebo palos. Také v rozhovorech s umělci je potřeba nejprve správně pochopit, na které věci se umělec skutečně odvolává. Což někdy může být problém pro čtenáře, který sice umí dobře španělsky, ale pokud opravdu „nevidí“ do flamenka, samotná znalost španělštiny mu stejně moc nepomůže.
Ke slovu aire: v překladu sice znamená vzduch nebo vítr, ale když má zpěv nebo kytara aire jerezano, nebo aire gaditano, slovo aire bych nepřekládala doslova podle slovníku. V tomto případě to znamená, že zpěv nebo kytara budou obsahovat něco typického pro Cádiz nebo pro Jerez. Budou interpretovány s cádizským nebo jerezských nádechem, přízvukem; obsahovat prvky charakteristické pro danou oblast. A v jaké míře budou použity, to už záleží na celém kontextu článku, resp. pak na samotném vystoupení. Samozřejmě nemusí platit, že když je někde uvedeno aire jerezano, že to bude čisté tradiční umění z příslušné oblasti, může to mít právě jen pouhý „nádech“.
Hodně umělců má v biografiích cantaor a cantante, nebo tocaor a guitarrista, nebo bailaor/bailaora a bailarin/bailarina.
Cantaor/cantaora, tocaor, bailaor/bailaora jsou označení, která se používají výhradně u flamenka, výhradně pro flamenkové umělce. Tak jako termíny cantes a toques patří k flamenku. K těmto slovům nemusíte (a není to ani zvykem) již přidávat druhé slovo flamenco (cantaor flamenco nebo cante flamenco) a všem je jasné, že mluvíte o flamenku. Například bailarina flamenca ne, to se ve flamenku nepoužívá. Pro interpreta flamenkového tance je správné označení bailaor/a, tak jako cantaor/a je jen a pouze správné pro interpreta flamenkového zpěvu.
Jinak cantante a bailarin/a se používají pro interprety všech ostatních žánrů.
Tento článek, čtenáři, ber jako malou orientační pomůcku. Uvítám i připomínky a podněty!
Například přeložit slovo cantes jako flamenkové písně může být zavádějící, jelikož překlad canción flamenca by byl stejný. Nebo překlad slova aflamencada jako poflamenkovaná, to se mi moc nelíbí, a zřejmě by ho někdo přeložil také jako flamenková píseň. Stejně tak coplas (nebo cuplé), které flamenkoví zpěváci velice často interpretují. Uvnitř flamenka však bývají tyto věci rozlišovány. A samozřejmě ne všichni se ve flamenku shodují a každý ve španělštině používá to své. Někdo označí stejnou píseň jako canción flamenca, a jiný zase canción aflamencada, a jiný copla flamenca.
Ačkoliv člověk mnohdy nezná dotyčného autora, dá se někdy rozpoznat i generace, do které patří. Ti starší, a zřejmě ti, co toho ví o flamenku také nejvíce, používají u zpěvu nebo kytary termíny cantes a toques, tam kde jiní používají estilos nebo palos. Také v rozhovorech s umělci je potřeba nejprve správně pochopit, na které věci se umělec skutečně odvolává. Což někdy může být problém pro čtenáře, který sice umí dobře španělsky, ale pokud opravdu „nevidí“ do flamenka, samotná znalost španělštiny mu stejně moc nepomůže.
Ke slovu aire: v překladu sice znamená vzduch nebo vítr, ale když má zpěv nebo kytara aire jerezano, nebo aire gaditano, slovo aire bych nepřekládala doslova podle slovníku. V tomto případě to znamená, že zpěv nebo kytara budou obsahovat něco typického pro Cádiz nebo pro Jerez. Budou interpretovány s cádizským nebo jerezských nádechem, přízvukem; obsahovat prvky charakteristické pro danou oblast. A v jaké míře budou použity, to už záleží na celém kontextu článku, resp. pak na samotném vystoupení. Samozřejmě nemusí platit, že když je někde uvedeno aire jerezano, že to bude čisté tradiční umění z příslušné oblasti, může to mít právě jen pouhý „nádech“.
Hodně umělců má v biografiích cantaor a cantante, nebo tocaor a guitarrista, nebo bailaor/bailaora a bailarin/bailarina.
Cantaor/cantaora, tocaor, bailaor/bailaora jsou označení, která se používají výhradně u flamenka, výhradně pro flamenkové umělce. Tak jako termíny cantes a toques patří k flamenku. K těmto slovům nemusíte (a není to ani zvykem) již přidávat druhé slovo flamenco (cantaor flamenco nebo cante flamenco) a všem je jasné, že mluvíte o flamenku. Například bailarina flamenca ne, to se ve flamenku nepoužívá. Pro interpreta flamenkového tance je správné označení bailaor/a, tak jako cantaor/a je jen a pouze správné pro interpreta flamenkového zpěvu.
Jinak cantante a bailarin/a se používají pro interprety všech ostatních žánrů.
Tento článek, čtenáři, ber jako malou orientační pomůcku. Uvítám i připomínky a podněty!
ps: Ke slovům flamenco, jondo, puro, flamenquito, flamenco tradicional, flamenco moderno se vrátím někdy příště.
neděle 21. června 2009
Un recuerdo...
...a dos de los más grandes artistas flamencos que están ya en el cielo...Qué lastima...
En estas tres bulerías han pasado los años pero el arte grande se ha quedado...El arte de dos grandes artistas, que quedará para siempre en los corazones de los buenos aficionados.
Un recuerdo de mi parte para el gran maestro de la guitarra flamenca Parrilla de Jerez y para la gran cantaora La Paquera de Jerez.
En estas tres bulerías han pasado los años pero el arte grande se ha quedado...El arte de dos grandes artistas, que quedará para siempre en los corazones de los buenos aficionados.
Un recuerdo de mi parte para el gran maestro de la guitarra flamenca Parrilla de Jerez y para la gran cantaora La Paquera de Jerez.
-------------------------------------------------------------
Vzpomínka na dva z největších flamenkových umělců, kteří již odešli... kytarista Parrilla de Jerez a zpěvačka La Paquera de Jerez
Kytarista Parrilla de Jerez, který byl mimo jiné velkým mistrem v bulerías, doprovázel La Paqueru více než třicet let.
Jedna úsměvná historka: La Paquera byla tak temperamentní zpěvačka, že měla ve zvyku štípat kytaristy mezi žebry, a proto například Parrilla, který její zvyk znal velice dobře, se od ní při doprovodu vždy držel trošku dál...
neděle 7. června 2009
PARRILLA DE JEREZ
V sobotu 6. června 2009 zemřel po dlouhé těžké nemoci jeden z významných jerezských kytaristů: Parrilla de Jerez.
Fandangos - zpěv Paco Toronjo - kytara Parrilla de Jerez
sobota 6. června 2009
Fandangos de Huelva
Jednou z provincií Andalusie je Huelva. A když se řekne Huelva a zpěv, první co se mi vybaví, jsou Fandangos, Los Rocieros a Paco Toronjo.
Samotných Fandangos je více než třicet forem, včetně stylů osobních. A jestliže by se mělo blíže specifikovat, čím ve flamenku vyniká Huelva, pak to jsou právě tato cantes. Huelva se v historii flamenka nejvíce proslavila svými charakteristickými Fandangos, která nesou i její název, Fandangos de Huelva.
Fandangos de Huelva jsou souhrnným názvem pro všechna Fandangos pocházející z této oblasti, ale v této skupině se samozřejmě dále rozlišují ještě formy z jejích jednotlivých regionů či míst (např. Fandango de Alosno, Fandango de Almonaster...aj.) a také osobní styly (např. Fandango de Bartolo, Fandango de Juan María...aj.).
Proč Los Rocieros? Protože se stali jistými průkopníky se svou antologií, do které zahrnuli výběr pouze cantes onubenses, tedy zpěvu z Huelvy. Kdysi dvojalbum vinylových desek, dílo stejně cenné jako neznámé, vyšlo před pár lety ve formátu jednoho CD. Antologie je nejen ukázkou krásného zpěvu, ale také umění kytaristů - bratrů Sanlúcarových, kteří zpěv dua Los Rocieros obohatili o velké množství různorodých a nádherných falset. Tato antologie by mohla být skutečnou lahůdkou i pro kytaristy.
Proč Paco Toronjo? Paco Toronjo byl nejvýraznější pěveckou osobností, kterou zrodila Huelva, a nejvýznamnějším interpretem Fandangos de Huelva. Právem se může nazývat králem těchto cantes.
Oprostil Fandango de Huelva od tradiční interpretace úzkého teritoriálního a folkloristického prostředí a vtiskl mu širší a flamenkovější charakter. Nebyl přímo tvůrcem žádné nové formy těchto cantes, ale všechna interpretoval s jedinečným a osobitým zabarvením a akcentem. Často u Fandangos používal nástup obvyklý u Siguiriyas, a jenž byl jemu vlastním a originálním.
A byl to především tento umělec, jemuž je flamenkový svět ve své historii vděčný za popularitu cantes pocházejících z této oblasti.
Paco Toronjo - kytara José María de Lepe
Je také častým zvykem zpívat Fandangos de Huelva kolektivně, jako např. na tomto velice kvalitním dvojalbu umělců mladé generace.
Samotných Fandangos je více než třicet forem, včetně stylů osobních. A jestliže by se mělo blíže specifikovat, čím ve flamenku vyniká Huelva, pak to jsou právě tato cantes. Huelva se v historii flamenka nejvíce proslavila svými charakteristickými Fandangos, která nesou i její název, Fandangos de Huelva.
Fandangos de Huelva jsou souhrnným názvem pro všechna Fandangos pocházející z této oblasti, ale v této skupině se samozřejmě dále rozlišují ještě formy z jejích jednotlivých regionů či míst (např. Fandango de Alosno, Fandango de Almonaster...aj.) a také osobní styly (např. Fandango de Bartolo, Fandango de Juan María...aj.).
Proč Los Rocieros? Protože se stali jistými průkopníky se svou antologií, do které zahrnuli výběr pouze cantes onubenses, tedy zpěvu z Huelvy. Kdysi dvojalbum vinylových desek, dílo stejně cenné jako neznámé, vyšlo před pár lety ve formátu jednoho CD. Antologie je nejen ukázkou krásného zpěvu, ale také umění kytaristů - bratrů Sanlúcarových, kteří zpěv dua Los Rocieros obohatili o velké množství různorodých a nádherných falset. Tato antologie by mohla být skutečnou lahůdkou i pro kytaristy.
Proč Paco Toronjo? Paco Toronjo byl nejvýraznější pěveckou osobností, kterou zrodila Huelva, a nejvýznamnějším interpretem Fandangos de Huelva. Právem se může nazývat králem těchto cantes.
Oprostil Fandango de Huelva od tradiční interpretace úzkého teritoriálního a folkloristického prostředí a vtiskl mu širší a flamenkovější charakter. Nebyl přímo tvůrcem žádné nové formy těchto cantes, ale všechna interpretoval s jedinečným a osobitým zabarvením a akcentem. Často u Fandangos používal nástup obvyklý u Siguiriyas, a jenž byl jemu vlastním a originálním.
A byl to především tento umělec, jemuž je flamenkový svět ve své historii vděčný za popularitu cantes pocházejících z této oblasti.
Paco Toronjo - kytara José María de Lepe
Je také častým zvykem zpívat Fandangos de Huelva kolektivně, jako např. na tomto velice kvalitním dvojalbu umělců mladé generace.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
