Ay, El Turronero...

Ay, El Turronero

Me muero por Turronero
con solo oír su nombre
de lágrimas se llenan mis ojos
que no puedo verle más

Me muero por Turronero
su cante lleno de alma
lo llevo en el corazón

O zpěvákovi El Turronero jsem už sdělila asi vše podstatné, co jsem mohla. Něco je v biografii na Flamenco.cz, pár fotek a výběr diskografie také zde na blogu. Nicméně jména velkých flamenkových umělců, jakým byl El Turronero nebo jako je Paco Cepero, budu s radostí opakovat.


A konečně mi bylo umožněno informovat o novém albu (1.díl), na kterém jsou společné nahrávky těchto dvou významných umělců z živých koncertů v letech 1977 a 1978. Album sice není prodejné, ale je novým přírůstkem fondu instituce Centro Andaluz de Flamenco a bylo slavnostně představeno dnes 30.září 2009 v Seville.

„Flamenco je dědictvím a tradicí, které je potřeba chránit, udržovat a šířit.“
Centro Andaluz de Flamenco

„ Mám chuť žít, potřebuji žít. Ale abych mohl žít, musím se vyživovat mými písněmi; když nebudu zpívat, umřu. Ach, Manueli, nezapomínám na to, co jsi mi řekl na jednom Potaje, že já byl deskou kytary Paka Cepera...“


„Manueli, já nechci zemřít, a jestli umřu, ať je to při zpěvu.
Když nebudu moci zpívat, co mi zůstane?“

El Turronero

z knihy El coraje de vivir; autor Manuel Martín Martín

Ve flamenku je kolikrát lepší naslouchat textům písní než číst biografie...



Muestras/Ukázky:

El Turronero - Bulerías - kytara Paco Cepero


El Turronero - Tientos - kytara Paco Cepero


Recordando al excepcional El Turronero en videos:

El Turronero - Tanguillos de Cai



El Turronero - Tangos - Bulerías

Top 2000-2009

Mi Top selección de discos "nuevos" grabados en los últimos diez años (2000-2009)/Můj Top výběr z "nových" alb vydaných v posledních deseti letech (2000-2009):

Slova/Palabras de...(5)

El cantaor jerezano El Chocolate (1930-2005):

"Hay poca comunicación entre los artistas; antes nos escuchábamos unos a otros y se aprendía mucho. Ahora se habla mucho de evolución como algo novedoso, cuando el cante siempre ha estado evolucionando. Lo importante es tener base, haber escuchado a los clásicos y de ahí hacerte tu propia personalidad. El Flamenco autentico o puro nunca llegará a las masas, siempre será para gentes especiales que posean gran sensibilidad. Para escuchar buen cante hay que tener paciencia."

Jerezský zpěvák El Chocolate (1930-2005):

"Mezi umělci je málo komunikace; dříve jsme poslouchali jeden druhého a naučilo se mnoho. Nyní se hodně mluví o evoluci jako o něčem novém, přitom zpěv se vyvíjel vždycky. To důležité je mít základ, poslouchat klasiky a odsud si vytvořit svou vlastní osobnost. Autentické flamenco neboli flamenco puro nikdy nedojde k masám, vždy bude jen pro zvláštní lidi, kteří oplývají velkou citlivostí. Pro poslech dobrého zpěvu je potřeba mít trpělivost."

(fuente/zdroj:entrevista/rozhovor se zpěvákem El Chocolate pro Flamenco-World)

Tus ojos negros

Muestras/Ukázky:

Juan Villar Jr. - Tientos


Juan Villar Jr. - Fandangos


Juan Villar Jr. - Seguirilla


Juan Villar Jr. - Juan Villar - Bulerías al golpe

MIGUEL EL FUNI

Cikánský zpěvák a tanečník MIGUEL EL FUNI, celým jménem MIGUEL PEŇA VARGAS, se narodil v sevillském městě Lebrija 5. února roku 1939. Pochází z rozsáhlé legendární dynastie Los Pinini, která darovala flamenku řadu vynikajících umělců jako Fernanda a Bernarda de Utrera, Inés Bacán, Pedro Bacán, Pepa de Benito...aj.

Se zpěvem začal v rodinném kruhu, a tak není divu, že pěvecké nadání zdědil po předcích a že se učil především od svých nejbližších. Až do svých dvaceti sedmi let se však zpěvu nevěnoval profesionálně.

Ačkoliv mistrovsky ovládá všechny styly, sám se nejlépe cítí a nejvíce se ztotožňuje s cantes por soleares, seguiriyas, bulerías, martinetes, tangos a cantiñas. Je také považován za jednoho z největších zpěváků cantes festeros. Obdržel mnoho cen, např. v roce 1960 Bulerías de Jerez.

Miguel el Funi zpívá a tancuje bulerías nejen v rozpoznatelném pojetí výrazu své rodiny, ale především s velmi osobně vyhraněným, charakteristickým aire.


Nejen v cantes festeros, ale i v ostatních stylech má jeho interpretace zvláštní dotyk, zabarvení a nádech, jakoby rozvíjel styl překračováním jeho zavedených pravidel a byl vždy o krok napřed, aniž by však přitom ustoupil v čistotě zpěvu. Pěvecký projev Funiho je v mnoha aspektech velice autentický, jedinečný a nezaměnitelný.

Pozornost budí zpěvák nejen pro svou bílou šálu, bez které ho na jevišti asi nikdy neuvidíte, ale hlavně pro svůj temperament, se kterým se mu vždy daří publikum zvednout ze sedadel.


Je pravděpodobně největším puristou z lebrijejských zpěváků. Nejvěrněji se hlásí k nejčistší tradici cikánského flamenkového zpěvu a proto je velmi oblíbený u příznivců, kterým se ve flamenku říká buenos aficionados.

Nahrál velkolepá alba, na nichž interpretuje jak své vlastní texty, tak i ty starší a lidové. Také vystupoval v televizní sérii Rito y Geografía del Cante. Miguela El Funiho doprovázelo mnoho velkých kytaristů, jako například jeho bratranci Pedro Peña a Pedro Bacán, Paco Cepero, El Rubio, Parrilla de Jerez...aj.

V současné době jde již o zkušeného veterána, který procestoval půlku světa, aby šířil umění charakteristické pro své rodné město, svou rodinu a cikánský tradiční zpěv. Je jedním z posledních umělců zlaté epochy flamenka a patřil k těm, které si Manolo Caracol povolal do svého tablao Los Canasteros...

Žije stále ve svém rodném městě.

Diskografie:


Las muestras y otras fotos aquí/Ukázky a další foto zde:

Cuándo
Arte y Pureza

PS: 10.7.2012 - Fotos de archivo familiar publicadas con la autorización de la familia/Fotografie z rodinného archívu publikovány se souhlasem rodiny

Cuándo?

Me pregunto a menudo cuándo el mundo flamenco rendirá un homenaje a este hombre, un gran homenaje... Merecido, sin duda, creo yo...


Muestras/Ukázky:

Miguel el Funi - Bulerías Cuplé - kytara Ethan Margolis


Miguel el Funi - Tangos


Miguel el Funi - Bulerías


Miguel el Funi - Cantiñas Del Pinini - Romera


(en foto Miguel el Funi con el guitarrista Ethan Margolis; el autor de las fotos Elazar Harel; mi gran agradecimiento a Ethan Margolis por las fotos, que recibí exclusivamente para mi blog)

De Miguel el Funi también aquí